Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zamyšlení nad stavem českého rybářství

31. 3. 2006

Zamyšlení nad stavem českého rybářství

Vážení kolegové rybáři,

tímto článkem se chci vyjádřit k současnému stavu věcí rybářských v této republice.

Je otázkou, jakým směrem se bude ČRS a případně také MRS ubírat v následujících letech, jedno však víme jistě. To, jakým směrem se ubírá v posledních letech. Zbývá si jen položit otázku, zdali nabral tento vývoj správný směr.

  1. Vývoj etiky lovu ryb

Tento bod jsem zvolil jako první naprosto záměrně, jeho problematika je natolik důležitá a dotýká se všech oblastí rybaření, že ho nelze nevystrčit dopředu. Etikou lovu nemyslím to, jestli jdete k vodě v montérkách či v saku, i když to také vypovídá o přístupu k rybaření.

Položme si tedy tu úplně nejjednodušší otázku: Proč chodíme na ryby? Každý nechť si odpoví sám. Někdo si jde k vodě odpočinout, je mu putna jestli chytí nebo ne. Je dost rybářů, co toto prohlašují, moc jim však nevěřím, připadá mi to jako z nouze ctnost. Já chodím k vodě pro zážitky. Chci chytat ryby v hezkém prostředí, žádné betonové koryto ve kterém teče spoutaná říčka a ani náhodou zabahněný rybník ve kterém plave mono(ehm)kultura kaprů. Chci si také rybu chytit a někdy si i nějakou odnést. Tady bych chtěl vyzdvihnout to slovo „někdy“.

  1. Množství ponechaných ryb a jejich míry

Zajímala by mě jedna jediná věc, pro koho jsou pravidla nastavena tak, jak jsou? Nedává (byť jen teoretická) možnost odnesení si 730 kaprů (candátů, štik…. nechť si každý doplní) či 2555 kg ryb možnosti jen těm rybářům, kteří to rozhodně nemají jako koníčka a o jejichž členství (dle mého) nikdo nestojí? Lze lidi, kteří si ročně od vody odnesou kapry (štiky, pstruhy… každý nechť si opět doplní sám) v řádu stovek kusů považovat za slušné rybáře? Já myslím že ne. To že jim to rybářský řád dovoluje je jedna věc, jejich přístup druhá. Někdo může namítnout, že ze mě mluví jen závist, pak tedy vězte, že opravdu nevidím žádné umění v tom, že někdo vydrancuje vodu a pokud si myslí, že je lepší rybář než ostatní, pak je mi ho upřímně líto. Kde jsou měsíc po zahájení nasazené ryby? V mrazácích? Já myslím že ano. Situace je taková na P vodách, paralelu ale můžeme hledat při nasazování kapra a následné nájezdy na MP vodách. Pak se rybáři konečně mohou nadávat, že jsou prázdné vody a jsou konečně spokojení. :o) Položím druhou otázku. Chcete mít mrazák plný ryb, nebo si zachytat? Nevím jak vy, ale já v tom mám jasno. Proč jsou tedy ty nesmyslné limity? Proč není počet ušlechtilých a lososovitých ryb omezen také měsíčně a ročně? Ještě mě napadá, co s takovým množstvím ryb tito rybáři dělají? Moc možností není.

a)       Už jim z množství ryb které snědly rostou šupiny.

b)       Ryby prodávají, čímž se dostávají za hranice zákona.

c)       Ryby rozdávají a tím jsou, dle mého názoru, tupci.

Proti bodu a) nemám výhrady, ale nemyslím si, že někdo takový existuje. K bodu b) se snad ani nechci vyjadřovat, jsem veskrze slušný člověk, a u bodu c) bych se ještě zastavil. Bohužel stále potkávám rybáře, jejichž hlavním cílem je odnést si rybu, když už jsem si zaplatil, když tu rybu vytáhnu a vezmu, nikdo jiný (natož přespolňák, žejo…) mi jí nesežere. Rovnice je tedy jednoduchá, všechny ryby v rybníce představují množinu a náš rybář, říkejme mu Kryšpín má jeden jediný cíl. Vychytat co nejvíc ryb v co nejkratším čase a naplnit mrazák. Selský rozum mu velí ryba v mrazáku – moje ryba. Ryba kterou nechytím plavající v rybníce – ryba v mrazáku souseda či dokonce přespolňáka (nedej bože Pražáka). Výsledek je nasnadě, prázdná voda až do dalšího nasazování.

Ptám se tedy potřetí. Je tohle správný model, po kterém toužíme? Odpovídat snad ani nemusím. nemyslím si tedy, že by limit 5 ks ušlechtilých ryb za měsíc a 20-ti za rok (9/36 lososovitých) nějakému slušnému rybáři vadil. Otázkou je, proč není vůle toto zavést. Snaha zalíbit se všem je často kontraproduktivní a udržovat symptomy komunismu mi nepřipadne nejvhodnější, nic jiného v tom nevidím.

Dalším subbodem je otázka míry ryb. Je to smutné téma, zvláště když vezmeme v úvahu, že jsou rybáři, kteří se neštítí od vody odnést kapra velkého (?) 35 cm (no, i 34,5 se dá natáhnout…) nebo pstruha 25 cm. Vždyť to jsou rybí děti. K tomuto se snad ani nebudu vyjadřovat, zvedá se mi žaludek a myslím si, že to ani není potřeba, slušný rybář takovou rybu s naprostou samozřejmostí pustí. Opět se tedy nabízí otázka, pro koho jsou tyto pravidla nastavena. Znovu ať si každý odpoví sám. A promiňte, „plky“ o návratnosti rozhodně neberu jako argument.

Dlouho jsem přemýšlel, zdali se dotýkat problému horní míry. Na internetu i v tištěných rybářských médiích proběhla kampaň K 70, pro ty, kdo neví oč se jedná, tak kapraři usilovali i ochranu těchto ryb, tedy kaprů nad 70 cm (text petice ke stažení zde http://www.mrk.cz/download.php3?id=134). V průběhu této petice zaznělo několik stanovisek různých rybářských skupin:

a)       Proč jen K70, proč ne Š90, P40, C80, S150 atd atd.

b)       Je takováto ryba přínosem pro daný revír?

c)       Neškodí dokonce taková ryba?

d)       Je kapr hoden jakéhokoli hájení (recese)?

e)       Chycená ryba je vysílená a poškozená a nepřežije. (No, záleží jak se k ni kdo chová).

Každý, ať si to přebere jak chce. Myslím si, že pozitiva převládají, zavedením horní míry u některých rybích druhů a na některých revírech by nebylo od věci. Musel by se ale také vylepšit přístup k rybě jako živému tvorovi i některé metody rybolovu. Tím přecházím na bod č.

  1. Metody lovu ryb aneb hlavně ať neuteče.

Občas mě u břehu berou mrákoty, háčky velikosti 3/0 i větší, občas libůstka v podobě dvojitých protihrotů či páčení háčků tak, až polovina tlamky zůstane na háčku. Ještě horší jsou lovy na rybičku, kdy se ryba nechá „zažrat“. Viděl jsem již několikrát, jak je spolu s háčkem candátovi nebo štice z tlamy vytažen i jícen… To, že se dále loví na živou rybku, je alarmující. Trojháky v zádech rybek, které po náhozu pozbyly šupin, pokud se už řádně nehýbají, tak jsou vhozeny do vody a takových (mrtvých i živých) lze kolem našich řek, rybníků a nádrží na podzim vidět dost a dost. Nekoresponduje mi to s trendem, který nastává, tedy ve zlepšení přístupu k rybě a přírodě jako takové. Stejně tak mi připadne směšné divadýlko okolo lovu štik a především sumců, kdy je sumci po změření vydezinfikována rána a s velkou pompou puštěn zpět do vody, ale už nikdo nevidí, že byl chycen na 40cm okovaného kapra. Takový případ zavání schizofrenií. Jelikož sleduji internetové i jiné diskuze, tak vím, že názor na tuto problematiku není jednotný. Proti zákazu lovu na živou rybku jsou lovci sumců a štik, kteří se bojí, že jinak nenachytají, což je v dnešní době umělých nástrah naprosto zavádějící. Je to jen o pohodlnosti, ochotě se učit něco nového a investovat do svého koníčka čas a trochu námahy. Často je jim nejvíce líto již nakoupeného nářadí. Druhou skupinou jsou klasičtí bobkaři, kteří na podzim vymění svá krmítka za kačeny. Pokud jsem viděl, rybky nechávají zažírat i 5 minut. Jistě si dovedete představit, kde to taková podměrečná štika má. Ti pak nejvíce křičí, že je v našich vodách málo dravců. Jejich argumenty jsou také jednoduché.
i. Na spoustě revírů je zakázána přívlač, jak tam tedy chytat dravce? To popravdě považuji za skandální, stejně tak jako ustanovení že na některých revírech je lov na rybku povolen od 16.6 ale lov přívlačí až od září. Nicméně povolení přívlače by byl jistě ten nejmenší problém.
ii. Chytit velké dravce na jinou nástrahu než na rybku je velký problém. Ptám se tedy, no a? Popravdě tuto argumentaci nechápu. Nevidím důvod proč trýznit jednu rybu, abych chytil druhou.
iii. Výmluvy na fyzickou náročnost. To také považuje za hloupost, podle mě ti, kteří takto argumentují to ani nezkusili. Svaz argumentuje tím, že chce dopřát lov všem. To, že lipany taky neloví každý, to se bere jako fakt a nikdo o tom nediskutuje a nepohoršuje se, proč to má být s dravci jinak. Nemluvě o nástražních rybkách. Znám vozíčkáře kteří muškaří, znám staré pány ve věku 85 a více kteří vláčeli. O fyzické náročnosti vláčení kolují báchorky, myslím, že z toho ještě loket neupadl. Třeba by díky pohybu neumírali na kardiovaskulární choroby a svaz by měl stabilnější základnu. ;o)
iv. Občas se argumentuje tradicí, dělalo se to tak vždycky, proč to dělat teď jinak. Dynamika těchto lidí je obdivuhodná :o)
v. I v "civilizovanějších zemích" je to dovolené. To je možné, nechci uvádět příklady, nejsem si jist, ale snad v Holandsku to povoleno je. V této zemi je povoleno opravdu hodně, ale funguje tam jakási sebereflexe a individuální odpovědnost. Tu provázelo ubývání zákazů. Jak někdo hezky napsal, liberální zákony zde nahrazuje právě ta osobní odpovědnost a hrozba "desocializace". U nás k tomu čas a lidé ještě nedozrály, proto je myslím nutná přísnější legislativa.


 

Jako nezbytné vidím následující kroky společné pro bod 2 a 3:

a)       Snížení počtu ponechaných ušlechtilých ryb na 2 ks denně, 5 ks týdně a 20 ks za rok.

b)       Podobně snížit počet ponechaných lososovitých ryb na 3 ks denně, 6 ks týdně a 30ks ročně.

c)       Zakázat víceháčky s protihroty na P i MP vodách.

d)       Absolutní zákaz lovu na živou rybku a to bez výjimek.

e)       Absolutní zákaz lovu na rybku na pstruhových vodách.

f)         Na atraktivních lokalitách zavést horní míru (omezení „chyť a pusť jinde“).

g)       Zvýšení minimální lovné míry alespoň na 30 cm u PO, 45 u kapra atd…

h)       Celoročně hájit Parmu, případně i jiné druhy.

  1. Predátoři

Zde se můžeme zabývat vydrou, norkem, volavkou. To však nemám v úmyslu. nemyslím si, že by byli tito predátoři schopni naprosto zdecimovat rybí osádku v určité lokalitě. Škodu samozřejmě nadělají, ale berme je jako součást přírody. Zde je na svazu, aby uplatnil nároky finančního vyrovnání. Situace se dá řešit dosazením. Zaměřím se na jeden konkrétní druh, všichni jistě tuší, že se jedná o toho černého ptáka – Kormorána. Situace se stává kritickou a nečinnost kompetentních orgánů je alarmující či jejich neschopnost tento problém řešit do nebe volající. Převeďme si tuto situaci třeba do mysliveckého prostředí  a povšimněme si silné myslivecké lobby, u myslivců by něco podobného jako je kormorán pro rybáře nepřipadalo absolutně v úvahu. Vždyť je nás 300 000, to velmi podstatná část voličské základny, nemyslíte? Vedení ČRS svou nečinností (ne úplnou, ale kroky které podnikl rozhodně nepovažuji za dostatečné, už z toho důvodu, že nejsou vidět výsledky, ohrožuje populace původních druhů, které jsou decimovány a přicházíme tak o neskutečně cenný chovný materiál, kterým původní osádka toků jistě je. Postiženy jsou nejvíce samozřejmě nezamrzající menší vodní toky, které kormorán dokáže dokonale vyčistit. Tak mizí celé populace lipanů a Po. Situace momentálně eskaluje, ale je třeba si uvědomit, jak dlouho ona nečinnost trvala a jaké kroky byly podniknuty.

  1. Vysazování ryb, ochrana původních druhů, kanalizace toků, povodně a feminizace rybí obsádky

Ano, přátelé, v Čechách se nasazuje hodně. Hodně kapra přesněji. Heslem dneška je kapr everywhere, Kapr se vysazuje nejen do rybníků, ÚN a větších řek, To bych ostatně i chápal, společenská objednávka na to každopádně je. Ale může mi někdo vysvětlit, proč se kapr sype i do pstruhových revírů? Druhá věc je, že se skutečně nasadí i několikanásobně kapra víc, než bývá povinnost. Bohužel, jen kapra nebo duháka. Na ostatní ryby se jaksi pozapomnělo, vždyť z našich revírů přece nechceme vytvořit monokulturní chovný rybník.

Dalším ožehavým problémem je kanalizace toků, tedy svázání řek, říček a potoků do jednotného rámce, narovnání toku a mnohdy dokonce vybetonování. Přátelé, tudy cesta opravdu nevede a jednou budeme vynakládat obrovské prostředky, abychom tyto hrůznosti odstranili. Stát to bude mnohonásobně více a je otázkou, jestli některé křivdy, které teď na tocích napácháme, půjdou v budoucnu napravit. Tyto úpravy, především ty co se honosí názvem protipovodňová opatření jsou často spíše trestným činem.

Feminizace rybí obsádky je problém nový, který teprve teď vyplouvá na povrch. Týká se především populace ryb, které se v našich tocích přirozeně rozmnožují. Podle údajů VÚV se v těchto populacích vyskytuje 50 jikernaček na 1 samce. Co to znamená? To, že mizí plůdek a jedná se samozřejmě o ryby, které se nevysazují. Ale nebojte, místo nich se nasadí kapr… Vše souvisí se vším, kapr, kanalizace, povodně, feminizace, predátoři. To vše spojené s tlakem rybářů nedává dobré vyhlídky do budoucna. To, jakým směrem se bude rybaření ubírat v nejbližší době je těžké předvídat, záměry ČRS do budoucna budou jistě ovlivněny poptávkou většiny. Nejednotnost rybářů je ale obrovská, co tedy vlastně rybáři chtějí?

a)       Zvýšení míry

b)       Lov nonstop

c)       Lov na 3 pruty

d)       Horní míru

e)       Chyť a pust

f)         Vysaď a sežer

g)       Neomezování limitů ulovených ryb

h)       Profesionální RS

i)         Chytání na dírkách

j)         Zdražení povolenek

k)       Zlevnění povolenek

l)         Nasazovat kapra všude

m)     Nenasazovat kapra všude

n)       Povolení přívlače všude

o)       Hájit více druhů ryb

p)       další a další.

Názory jak vidno nikdy nebudou jednotné. Konvergence ke sportovnímu rybolovu a tendence Chyť a Pust je myslím neodvratná, byť si myslím, že by měla být zachována možnost výběru. Rybáři budou upřednostňovat lov v příjemném prostředí a především s dobrou obsádkou. S tím samozřejmě bude souviset stabilizace a vyvážení obsádky, menší potřeba nasazování, nasazování kvalitnější násady a více peněz na kvalitnější (profesionální) rybářskou stráž, místo dotování masařů a pytláků. Je to hudba budoucnosti, ale snad ne příliš vzdálené.

S Pozdravem

Petr Hrazdil

PS: Budu rád, pokud se k tomuto článku, přesněji k bodům které se vám buďto líbí nebo naopak nelíbí vyjádříte.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

pstruhové revíry

(Laďas, 25. 4. 2007 21:57)

Naprosto souhlasím s 90% všeho, co je tu napsáno. Chodím si k vodě odpočinout. Chytám pouze na pstruhových revírech a pouze muškařím. Na zahájení ani nechodím, protože se mi z toho obrací žaludek - všeobecně se masaří nasazení duháci. Dokonce jsem vyslechl i jednoho nadšeného staříka, který mi později líčil, že byl na zahájenou u vody už v 6 a "odchytal se" za 3 minuty... Bohužel, vysazení duháci se vydrancují během 1. týdne a ve vodě zoufale chybí potočáci a lipani. Vůbec nechápu, proč se v našich vodách vysazují nepůvodní siveni, kteří s potočákem vytváří neplodné křížence. Přesto je vysazování sivenů předepsané v zarybňovacích plánech. Dnes se vůbec nepočítá s tím, že by se ryba mohla i přirozeně rozmnožovat. Na sádkách se ve velkém chovají duháci a siveni, tak nám je občas nasypou i do pstruhových revírů... Což vždy vyvolá nájezdy rybářů (buď telepatie a nebo špionáž), a během chvilky je voda zase mrtvá, pouze se zbytkem zdecimované původní populace potočáků a lipanů. Někdy mne napadá, že by ty duháky ani nemuseli pouštět do vody - stačilo by je rovnou oproti zápisu docházky v povolence rozdávat po 3 kusech někde na sádkách...